Náhrada Bad Gasteinu v Hořicích

Lyžování v Rakousku je díky Covidu nemožné. Mirek navrhl, abychom se místo toho sešli u něj na chalupě v Hořicích, kde bychom mohli sjezdové lyžování nahradit hokejem a běžkami. Od Martina Šáry jsem si vypůjčil chrániče na nohy, na lokty, hokejové rukavice. Na hlavu jsem narazil helmu a rázem jsem byl nejlépe chráněným hráčem. Možná dobře, protože laťka mé úrovně hry leží na zemi, respektive na ledu. V sobotu jsme si na Lipně odhrnuli plac na hřiště, rozlosovali týmy a pustili se do souboje. Celkem sranda. Za vděk jsem pak vzal zpět na chalupě nabídku na saunu, abych bolavým svalům dopřál alespoň nějakou úlevu. I tak jsem tři dny chodil jak kačer, jak mě bolely kyčle a svaly, které normálně vůbec nepoužívám. 

V neděli jsme se rozdělili - čtyři jsme odjeli do Frymburka na běžky, zbytek se opět vydal do Černé na hokej. V kopcích nad Frymburkem hlásili upravené běžecké stopy. Sněhu sice nebylo moc, na níže položených loukách z něho koukala tráva. Jakmile jsme se ale vyhrabali na náhorní pastviny, tráva zmizela, tratě byly krásně upravené, mraky se roztrhaly a vše kolem vypadalo kýčovitě krásně. Dali jsme si nějakých šestnáct kilometrů, měl jsem toho po tom bruslení dost. 

V neděli večer musela část kluků odjet domů. Myslel jsem, že vzhledem ke dvěma prohýřeným nocím a denní aktivitě prostě usneme. Ale zábava se opět rozjela v netušeném tempu. Girťa přivezl Pukec, tak jsme v něm udělali turnaj, do toho se zase rozjelo víno, tráva, zkrátka velmi podařený večer.