Jarňáky v Nassfeldu

Tento rok nebyly lyžařské podmínky úplně ideální. Na sjezdovkách sice sníh byl úplně všude, ale to počasí....  První den lyžování to ještě vypadalo dobře, viditelnost dobrá, polojasno, pěkně to jelo, jen těch lidí bylo nějak moc. Navíc jsem hned po druhé jízdě zjistil, že mám rozepnutou kapsu na rukávu a permice je fuč.  Což zrovna v korutanském Nassfeldu znamená dost dlouhou jízdu až dolů do Tröpolachu. Naštěstí jsem měl schovanou účtenku a dostal jsem celou novou kartu bez příplatku. S ostatními jsme se kupodivu rychle našli a pokračovali v pěkné jízdě. Přes noc se ale počasí zcela v souladu s předpovědí změnilo, zatáhlo se, do 1500m neutuchající déšť, výš krupice a mlha v mracích, že nebylo vidět, kam nám lyže vlastně jedou. Reklamy na Nassfeld se chlubí 360 slunečními dny v roce, my jsme halt chytili ten čtyřdenní zbytek. To si pak člověk rychle všimne, že je tady většina sedačkových lanovek staršího data, bez ochranných bublin. Takže mokneme i cestou nahoru. Skvělá prověrka kvality oblečení, ze které to moje bohužel vyšlo s nepěknými známkami. I slipečky byly mokré, rukávy na bundě jsem mohl ždímat. Ale drandili jsme srdnatě až do soboty. Jedinou výhodou byly poměrně volné sjezdovky. Ubytko skvělé ve srubech Lake Resort v Presseggersee, prochladlá těla jsme si zde mohli vyhřívat v luxusní sauně s chlazením přímo v ledovém jezeře. I přes tuto kúru jsem si však přivezl senzační moribundus, který mi dal dva týdny zabrat...