Přepadl nás Covid

V úterý před svátkem jsme si po dlouhé době společně zahráli Osadníky. Už během hry mi bylo děsné vedro, ačkoliv jsme netopili v kamnech. V noci se do mě naopak dala zimnice a moc jsem toho nenaspal. Ráno teplota, chřipkovato, hlavobol, bída. Na Ivču to samé padlo během dne. Volám Šárovy, abych je upozornil, protože jsme spolu o víkendu hráli karty. Martin taky leží s horečkou. Po mailu a telefonu to probíráme s doktorkou, posílá nás na testy. Na Bulovce už to měli lépe zorganizované, než když jsem tady byl s Klárkou. Prakticky bez čekání jsme prošli registrací a odběrem a zase mazali domů do postele. Výsledek byl podle očekávání pozitivní, žádné překvápko. Ivča brzy ztratila chuť a čich. Já sice cítil pořád, ale bolelo mě celých devět dní všechno od kostí až po kůži, od vlasů až po paty. Lipového čaje už jsem měl po krk, paraleny ani jiná běžná analgetika nepomáhala. Už jsem měl strach, že nestihneme být bez příznaků, než bude volat hygiena, ale najednou, jak když utne, bylo po všem. I Ivče se pomalu začala vracet schopnost cítit. Na testy jsme už nemuseli, pokračujeme v práci z home office.