středa, prosince 30, 2009

Vánoční trhy

Nevím, proč jsme se opět rozhodli pro sebemrskačství procházkou do centra Prahy na vánoční trhy. Snad že jsme to slíbili holkám. Davy lidí a turistů, kýče s přemrštěnými cenami, téměř urážlivě drahé laskominy, na pódiu dokončuje kutálka produkci se sprostonárodními písněmi. Jen jsme poodešli od stánků, ozvaly se holky nekompromisně: "Ale my ještě nemáme nic na památku!", jako by návštěva trhu automaticky znamenala nějaký nákup. Tak ještě jedno kolečko. Navíc začíná nepříjemně mrholit. V přilehlých ulicích nával lidí nepolevuje, až v Ungeltu se dá volněji dýchat. Máme to za sebou....

neděle, prosince 27, 2009

Skanzen v Přerově nad Labem

Včera jsme zjistili, že v přerovském skanzenu je výstava na téma vánoční tradice ve středočeském polabí - zvyky, betlémy, ozdoby,.... Až na Kláru jsme tam ještě nikdo nebyl, tím větší chuť jsme měli tohle místo navštívit. Rozloha skanzenu, počet nádherných roubenek, stodol a špýcharů s šindelovými či doškovými střechami nás celkem překvapil. Téměř v každé chalupě byly místnosti vánočně vyzdobené, vše takové, jako bychom se přenesli půldruhého století nazpátek. Alice měla jednu ze svých nálad, spravila se jí až po té, co v jedom stavení viděla u stolu dobovou rodinu, chvíli na ně koukala a říká: "Ta pani vzadu je nějaká zelená. Asi bude blinkat!"

sobota, prosince 26, 2009

Štěpánská procházka

Na Boží hod počasí trhalo teplotní rekordy a poslední zbytky sněhu byly ty tam. Bláto přes noc zmrzlo, takže když jsme v devět hodin vyráželi s dvacítkou sousedů z návsi na výlet, naštěstí jsme se nijak do marastu nebořili. Sluníčko svítilo, mrzlo, hruškovice od místního organizátora akce příjemně hřála. První třetina cesty byla víceméně z kopce, od kostela ke Svatému Donátovi, dětem to šlapalo velmi dobře. Pak jen kousek do Škvorce a zadem lesem zpátky do Hradešína, který jsme si zpestřili šiškovkou. Linda Králová nás přivítala rumíčkem, pro stopičku slivovice jsme se ještě jednou zastavili u kostela u pana Dupala. Popovídali, popřáli si do nového roku a s velmi dobrou náladou se rozešli užívat si zbytek svátků.

čtvrtek, prosince 24, 2009

Vánoce

A je to tady. Vánoce. Letos celkem v pohodě, naprostou většinu těch méně příjemných činností jsme si už odbyli v předstihu, abychom si Štědrý den mohli náležitě vychutnat. Ono moc času stejně nebylo, ze setkání s kamarády a zdobení stromečku pro zvířátka jsme přijeli po dvanácté. Odpoledne jsme vyndali krabičku s olovem, abychom si zavěštili. Všem vyšel přijatelný tvar. Klárce klíč (ujdeš nepříjemnostem), Alici labuť (šťastné manželství), Ivče hnízdo (pěkný rodinný život). Moje olovo se ve studené vodě vytvarovalo do podoby vetřelce od švýcarského surrealisty H.R.Gigera, který ovšem ve výkladovém "snáři" chyběl. Ani společnými silami se nám nepodařilo přijít na nic obyčejnějšího a tak jsem zůstal bez vize do budoucnosti.
Pokud šlo o budoucnost bezprostřední, tam jsem měl jisto. Jelikož letošní půlnoční začíná už v osm, vyrazili jsme s holkama ven vyhlížet Ježíška už před pátou. Hned za brankou jsme na podobné vycházce potkali Královi, tak jsme kostel obešli společně. Zpívání koled u stromečku jsme si užívali až na Alici, která nervózně podupávala a pokaždé písničce se dožadovala konce, aby se už konečně mohla vrhnout na dárky. Z nich byly holky nadšené. Snad jen jednou si Alice povzdechla: "Ty jó, už třetí kniha...." Na hraní moc prostoru nezbývalo, ručičky se nemilosrdně blížily k osmičce. Venku mlha a sychravo, nasvícený kostel vypadal přízračně. Dětský sbor zazpíval nádherně, Klárku nešlo přeslechnout, ostatně Alici už vůbec ne, zejména během těch okamžiků, kdy si vzpomněla na slova. Což nebylo často, o to víc hlaholila.

úterý, prosince 22, 2009

sobota, prosince 19, 2009

Zpěvy na kůru

Dneska měly holky poslední generálku před štědrovečerním vystoupením na hradešínské "půlnoční". Parta malých zpěvaček přemluvila paní Hejskovou ze Škvorce, aby s nimi i letos secvičila repertoár koled pro večerní mši. Tak jsme se i s babičkou a dědou z Jablonce šli podívat na kůr a poslechnout si holky v akci. Vedlejším důležitým efektem bylo zjištění, že letošní půlnoční začíná už v osm hodin, takže budeme muset štědrovečerní události trochu přeorganizovat...

pátek, prosince 18, 2009

GC Ztroskotané UFO

Před Vánocemi jsme se ještě domluvili, že by bylo dobré si ke konci roku střihnout nějakou zajímavou keš. A už od Styxu jsme si dělali zuby na Ztroskotané UFO v Dubečku. Přátelům kačerům postupně do termínu vstoupily jiné povinnosti a tak jsme se na místo nakonec dopravili ve dvou spolu s Kolombem. Na souřadnicích betonová skruž a díra do země. Protáhli jsme se a po železných stupech slezli do potrubí. Jím protéká celkem čistý potok a my se tučňáčím stylem vydali směrem ke kešce. Byť cesta k finálce nebyla krátká, lození v botičském Styxu bylo mnohem náročnější. Takhle jsme krabici poměrně snadno odlovili a úspěšně se dostali zpět na povrch. Ale atmosféru potrubí mělo, ozvěna se nesla a každy zvuk se nesmírně rozléhal.

sobota, prosince 12, 2009

Poctivej mužskej

Zatímco Ivča koulela bowling na její firemní vánoční párty, my s holkama uklidili, vyluxovali, vytřeli, navoněli. Pak se pod Aličinu postel prvotřídně vysral Mourek, k ránu nablil na několik strategických míst Čenda. S rudými skvrnami před očima jsem to dal do pořádku. Klára, zatímco jsem byl pro čerstvý chleba, vše vylíčila Ivče a zakončila to: "Tatínek, to je stejně poctivej mužskej!"

neděle, prosince 06, 2009

Učíme se anglicky

Když děláme s Klárkou úkoly z angličtiny, pravidelně se přiřítí Alice a utrousí "Maj nejm is banana..."

sobota, prosince 05, 2009

Mikuláš

Nekonečné bylo letošní čekání na Mikuláše. Holky byly už po soumraku převlečené a s tvářemi přilepenými na sklo vyhlížely, kdy se na cestě objeví známá trojice. Minuty ubíhaly a ubíhaly, a čert pořád nikde. Až po půl deváté se od sousedů nesly nezaměnitelné zvuky řetězu, ďábelský řev a my věděli, že se konečně dostane i na nás. Bylo trochu znát, že jsme na jejich štrece po vesnici jedni z posledních. "Tak Alice, ty prej kudy chodíš, tam děláš bordel!!", spustil Mikuláš a i čert ho musel mírnit, že bordel se neříká. Holky v pozoru odříkaly připravené básničky a s úlevou přijaly balíčky se sladkostmi. Jen malé semínko podezření zůstalo za letošní návštěvou: "Ten čert byl vopravdickej, ale Mikuláš měl na nohou Najky, to je nějaký divný...".
"A uhlí dáme dědovi Jirkovi, ten ho potřebuje..."